|
Úvodní strana
Turistické informace
Otevírací doba
Ceník vstupného
Prohlídka a expozice
Dostupnost
Pověsti
Fotogalerie
Současné
Historické
Akce
Kulturní akce
Sezóna 2009
Sezóna 2008
Akce na hradě
Historie
Historický vývoj
Stavební vývoj
Přehled majitelů
Nabízené služby
Pronájmy
Svatby
|
Historický vývoj
Kunětická hora je
charakteristickou dominantou východočeského Polabí vzniklou
třetihorní činností země. Díky své siluetě a monumentálnímu
postavení v krajině byla osídlena již v období pravěku. Doloženo
je osídlení mladší a pozdní doby bronzové a starší doby železné.
Původní kupovitý tvar hory byl narušen v průběhu staletí těžbou
kamene a získal ve středověku novou siluetu v podobě kamenného
hradu.
Na základě archeologických výzkumů lze říci, že
rozsáhlý hradní komplex stál na Kunětické hoře již v druhé
polovině 14. století. Šlo o hrad s palácem a hranolovou, původně
obytnou věží ve východní části areálu a kruhovou věží v západní
části areálu. Vzhledem k rozsahu objektu nelze vyloučit ani
skutečnost, že hrad byl královým majetkem.
Do širšího povědomí se Kunětická hora dostala za
husitských válek. Od roku 1421 patřila Kunětická hora k
důležitým strategickým opěrným bodům stoupenců podobojí. Byla
obsazena husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka, který
do roku 1423 uskutečnil přestavbu dávající Kunětické hoře podobu
typického husitského hradu. Ten se vyznačoval rozsáhlým a dobře
opevněným předhradím sloužícím k zimování polních vojsk. Po
smrti Diviše Bořka roku 1437 se obrovské panství postupně
rozpadlo. Kunětickou horu zdědil syn Soběslav Mrzák z Miletínka,
věrný straník krále Jiřího z Poděbrad, jemuž hrad nakonec po
roce 1464 postoupil. Ze tří synů českého husitského krále,
připadla po roce 1471 Kunětická hora Jindřichu staršímu z
Minsternberka. Dvacetileté hospodaření se nevyznačovalo velkými
finančními úspěchy a postupný rozprodej vesnic na pardubickém a
kunětickohorském panství ukončil Jindřich roku 1491 převodem
Kunětické hory, Pardubic a přilehlých statků na Viléma z
Pernštejna.
Za Viléma a jeho synů Vojtěcha a Jana dochází v letech
1491 až 1548 k největší přestavbě hradu. Hradní obydlí se
postupně proměnilo v několika stavebních úpravách, pozdně
gotických a renesančních, v zámecké sídlo. Nádvoří hradního
jádra, do jehož organismu se zapojila válcová
věž, se otevíralo portálem datovaným rokem 1509, který je
důležitým dokladem rané pernštejnské renesance. Pro dobu Viléma
z Pernštejna je spíše charakteristický pozdně gotický sloh.
Projevil se ve sklípkových klenbách rytířského sálu v přízemí, v
nově zřízené kapli svaté Kateřiny a v prostorách jižního křídla
a věže. Za Viléma a jeho synů vznikly hlavní společenské sály v
prvém a druhém patře jižního a západního křídla a
reprezentativní místnosti severního křídla, prosvětlené velkými
okny. O významu hradu za Pernštejnů vypovídá návštěva krále
Vladislava Jagelonského, spojená s pasováním synů Vojtěcha a
Jana na rytíře roku 1497. Palác odděloval od dalšího nádvoří
hluboký příkop s padacím mostem.
Kunětická Hora zaujímá výjimečné místo v dějinách
hradní architektury výstavbou opevnění, které využívalo
mohutných zemních valů a kruhových rondelů. Z rondelů se
zachovaly pouze dva, jihozápadní padl za oběť těžbě kamene v
minulých stoletích. Celý systém obrany zajišťovaly dále
jednotlivé hradební okruhy s příkopy, na severní přístupové
komunikaci navázané na šestici bran.
Roku 1560 prodal Jaroslav z Pernštejna zadlužené
panství královské komoře. Strategickou úlohu měla Kunětická hora
za třicetileté války. Roku 1645 dobylo hrad švédské vojsko.
Vypleněný a vypálený objekt podléhal rychle zkáze. Urychlila ji
dlouhodobá těžba kamene trvající až do počátku 20. století.
Znamenala likvidaci západní a jihozápadní části hradu, která se
zřítila do lomu.
Přes různé snahy se v průběhu 19. století nepodařilo
zajistit záchranu velkolepých zřícenin. Roku 1917 si Kunětickou
Horu pronajal a roku 1919 zakoupil pardubický muzejní spolek.
Roku 1920 se ustavilo Kunětické družstvo, které zahájilo další
zabezpečovací práce. Roku 1923 zahájilo obnovu hradu podle
projektu Dušana Jurkoviče a architekta Pacla. Na základě této
architektonické koncepce vznikla i vyhlášená restaurace s
hodnotnými interiéry v západním traktu, která je v tomto období
předmětem oprav. Kunětické družstvo obnovilo některé prostory v
paláci v prvém a druhém patře a umístilo v nich expozici.
V roce 1953 přešel objekt do majetku státu. Pro
neúdržbu a následný špatný stav byl v 70. letech uzavřen.
Po provedení oprav paláce byl znovu zpřístupněn v roce
1993. Opravy v hradním areálu probíhají průběžně až do dnešních
dnů. Hrad je významným turistickým cílem regionu. V opravených
interiérech jsou různé expozice a výstavy. Koná se zde celá řada
divadelních, hudebních a historických akcí.
|
AKTUÁLNĚ
Na novou sezónu pro vás
připravujeme rozšíření expozic a řadu tradičních i nových kulturních akcí.
Podařilo se nám pro Vás
vyfotit draka vracejícího se do svého obydlí na Kunětické hoře. Je velmi
pravděpodobné, že jej letos na hradě také sami zahlédnete.
|
